sobota 27. března 2010

O původu štěstí 2

  Dlouhou dobu jsem si myslel, že mé štěstí záleží na tom, co se kolem mě děje. Pokud jsem s kamarády na nějaké příjemné akci, jsem šťastný. Když mi to jde v práci nebo ve škole, jsem šťastný. Naopak, pokud je mi mizerně, nic nevychází, venku je ošklivo a kolem je hluk, tak jsem nešťastný a rozmrzelý. Nic z toho, ale není úplná pravda. Konečně jsem to pochopil při čtení jedné z knih Bärbel Mohr, která citovala kousek příběhu z knihy Mary od Elly Kensington. Bylo to asi takhle:
  On se jí zeptal, co je smysl života, a ona řekla, že to, aby mohla vždy dělat, to co chce. A proč bys to chtěla dělat, pokračoval on v ptaní. Protože z toho mám vždy takový dobrý pocit, protože jsem šťastná. Děláš to tedy proto, že z toho máš pocit, díky kterému jsi šťastná, pokračuje on. Více méně ano, souhlasí dívka. A kdybys dělala něco, co ti nepřijde krásné a zábavné, ale přesto bys u toho měla ten pocit, bylo by ti to příjemné a byla bys šťastná, zajímá ještě tázajícího. Nejspíš ano, připouští dívka. Myslíš, že bys dokázala, ten pocit vyvolat, idkyž je ti zle, například, kdyby sis vzpomněla na něco, kdy jsi byla opravdu šťastná, pokračoval muž. Ano, potom bych dokázala být šťastná, idkyž bych se cítila špatně, souhlasila.
  Tvoje štěstí tedy nepochází z okolí, ale je to něco, co cítíš uvnitř sebe sama.
  Jaké prozření, říkal jsem si. Hned jsem to vyzkoušel a ikdyž jsem se necítil úplně nadšený, zapátral jsem po štěstí ve svém nitru a hle, bylo tam. Za chvíli jsem se cítil báječně, a co mi předtím šlo jen s obtížemi, jsem najednou hravě zvládl. Od té doby hledám štěstí uvnitř sebe a ne ve svém okolí. Nejde to vždy okamžitě, ale pokaždé mi to pomůže.
  Třeba když se mi něco nedaří, tak se zastavím a řeknu si: „Tudy ne, takhle to dál nejde“. Zkusím si v sobě vybavit nějakou hezkou vzpomínku, volně dýchat, uvolnit se, a brzy se mi podaří dostat se do mnohem lepší nálady.
  To určitě stojí za zamyšlení. Leží opravdu štěstí mimo nás nebo uvnitř nás. Znáte nějakého nešťastného milionáře nebo šťastného žebráka?

o pár dní později

  Dnes jsem doma luxoval, což je nadmíru nepříjemná činnost. Řekl jsem si, že otestuji tu teorii s štěstím pocházejícím zevnitř. Jak ho ale najít?
  Tu mě napadla úžasná myšlenka. Což takhle štěstí začít rozdávat. Musím přeci mít nadbytek toho, co rozdávám, a tak bych u sebe mohl dokázat najít zdroj štěstí. Navíc je to úžasná legrace.
  Tak jsem začal luxovat a dával štěstí všemu kolem. Lidem i věcem. Jezdil jsem kartáčem po koberci a zároveň dával koberci štěstí. A kupodivu štěstí nedocházelo. Čím víc jsem ho rozdal, tím víc jsem ho měl i pro sebe. Můj vnitřní zdroj, jako by byl nevyčerpatelný.
  A co bylo vůbec nejlepší, to luxování jsem si náramně užil. Luxoval jsem daleko poctivěji, pomalu, aby vše bylo hezky čisté, a ne rychle abych jen to měl už za sebou. Ani nevím kolik času jsem tím strávil, protože čas přestal mít smysl.
  A nejhezčí nakonec bylo, když jsem ještě objevil smítko a šel ho vyhodit do koše. Jako rozlučku jsem mu dal kousek toho mého štěstí a šup s ním do odpadků.

neděle 21. března 2010

Spánek jako součást učení

  Moderní přístupy učení, zpracovávání informací a rychločtení zahrnují jeden důležitý krok a tím je odpočinek. Vím, že je snadné ho podcenit a sám jsem to častokrát dělal, ale včera se mi udál příklad, který mě přesvědčil o pravém opaku.
  Chtěl jsem si číst jednu knihu a získat z ní maximum vědomostí. Bylo už pozdě večer, a tak jsem při čtení pádil a listoval knihou jako zběsilý a říkal si, že to nemůžu nikdy zvládnout přečíst. Nejen, že to nezvládnu ten večer, ale vůbec nikdy, že ta kniha je prostě příliš tlustá. Pak jsem se trochu uklidnil a chvíli jsem si ještě četl v knize a šel spát.
  Ráno jsem jako zázrakem měl úplně jiný pocit. Věděl jsem přesně, že se chci zaměřit na jednu kapitolu, a tak jsem začal číst. Během deseti minut jsem ji zvládl, aniž bych si uvědomil, že jsem investoval nějaké úsilí, a má hlava i můj poznámkový blok přetékaly poznatky. Věděl jsem, jakou kapitolu si chci přečíst dál. I u této druhé jsem byl hotov během chvíle. Pak jsem knihu zavřel a chvíli se věnoval něčemu jinému, zdálo se mi, že kniha nemá už moc co nabídnout.
  Otevřel jsem ji ale ještě jednou a náhodou právě na stránce, kde začínala jedna kapitola. Jen, co jsem přečetl její název, bylo mi jasné, že tuto kapitolu musím také přečíst. Potom jsem četl ještě tu za ní a dopoledne ještě neuplynulo a já jsem zjistil, že jsem knihu pročetl křížem krážem a dozvěděl se hodně o tom, co jsem se chtěl čtením dozvědět. Včera jsem ani netušil, co mi kniha přinese, a dnes ráno už byla přečtená a poznaná.
  Věřím, že velkou roli v tom hrál právě spánek, který pomohl mému mozku utřídit, co chci, s tím co v knize můžu najít. Také mi pomohlo, že jsem večer knihu prolistoval téměř celou, čímž jsem poznal její strukturu a seznam témat, kterými se zabývá. Také, i když jsem povětšinou četl celé kapitoly, jsem si knihou listoval sem a tam a věřil své intuici, že mě prozradí, co je pro mě užitečné, tím, že přiláká mojí pozornost. Tak jsem skákal z kapitoly na úplně jinou, vynechával jsem odstavce a stránky, které mi nepřišli důležité, avšak mé poznání začalo nabývat tvar. Nakonec jsem si zapisoval, co jsem se dozvěděl, a v duchu shrnoval, co se tam vlastně psalo, takže jsem měl nakonec docela dobré znalosti, o tom, co v knize je.
  Z tohoto příkladu bych si dovolil vypíchnout několik rad, jak zlepšit a zpestřit učení či čtení knih. Ostatně podobné rady získáte z většiny knih o učení či rychločtení.
Prolistuje knihu, skrypta či obsah učené látky
  Projděte si obsah, názvy kapitol, přečtěte si první odstavce či stránky kapitol, shrnutí na konci. Čtěte zvýrazněná slova, rámečky. U ničeho z toho se ale na dlouho nezastavujte. Snažíte se získat přehled o tom, co kniha obsahuje, nebo z čeho se učivo skládá.
Pokud máte cíl, zformulujte ho
  Často pro vás není důležitá celá kniha, ale jen její část. Nač číst celá skripta o chemii, když potřebuje vědět něco o chemické vazbě. Uvědomte si, co od knihy chcete a to formulujte. Může jí o zábavu, o informace pro studium, esej, práci, o poznatky, které zlepší či zpestří váš život nebo třeba chcete jen poznat dané téma.
Odpočívejte - spěte, věnujte se jiné činnosti, meditujte
  Když teď víte, co chcete a co v materiálech asi najdete, odpočívejte. Spánek je nejlepší, ale pokud nemáte tolik času, věnujte se chvíli něčemu jinému, třeba fyzické aktivitě, dejte si sprchu, ukliďte doma a nejlépe to zakončete relaxací či meditací.
Vraťte se k látce, když cítíte, o čem se chcete více dozvědět
  Může to být za pět minut nebo po třech dnech, ale najednou začnete mít pocit, že se ke knize musíte vrátit a to přesně na nějakém místě. V hlavě vám začne neustále vyskakovat otázka, jak že to je s tím ...? Vzpomenete si, že to bylo v té a té kapitole nebo že i téma se vine celou knihou.
Pročtěte si danou kapitolu nebo učivo
  Otevřete knížku či skripta a najděte to, co vám v mysli tak zaujalo. Začněte číst. Když cítíte, že to chápete nebo že potřebujete pokračovat na jiném místě, klidně skočte jinam a pokračujte tam. Nemůžete udělat chybu, neboť čím více drobných poznatků do sebe zapadne, tím snazší bývá pochopit zbytek.
Přeskakujte volně z tématu na téma - utváříte si tak lepší celkový obrázek
  Jak jsem řekl, nebojte se najednou skončit a pokračovat jinde. Zkoumejte pocity, které vás k tomu vedou, protože jsou většinou správné. Říkají: "Jojo, tady už jsou jen zbytečné detaily, my potřebujeme vědět, jak to je s tímhle."
Zaměřte se na detail, kde je vám milé
  Ne všechno je pro váš úspěch důležité, ale zaměřte se na detail tam, kde vás to zajímá. Mějte na paměti svůj cíl, ale pokud vás baví zrovna tohle, pomůže vám, když to lépe prozkoumáte. Budete se totiž cítit dobře a ničím netlačení, a zároveň se dozvíte něco, co vám může později spojit detaily do celku, což nazýváme pochopením.
Odpočívejte, kdykoli se cítíte, že už máte učení pro tuto chvíli dost
  Odpočívejte. Nejlepší je učit se pomalu, po dobu několika dní nebo i delší doby. Postupujete po vrstvách, nejprve zjistíte, o čem kniha je, dozvíte se o pár tématech, které knihu vystihují. Později poznáte více o některých z těchto témat a dozvíte se charakteristická slova a vazby mezi nimi. Tvoříte takovou síť informací, které spolu vzájemně souvisí nebo naopak jdou úplně proti sobě. S každým dalším pročítáním se dostáváte k větším detailům, ale zároveň se vám zlepšuje povědomí o celku. K tomu pomáhá i odpočinek, kdy mozek třídí a zpracovává informace, zatímco vy mu do toho nekecáte.
Odpočinkem může být i fyzická aktivita
  Odpočinek je vše, co nezahrnuje čtení a učení se. Může to být pohyb, aktivita, relaxace, masáž, hra, sledování televize, práce, mytí nádobí, sex, cesta na nákup a tisíce dalších věcí. Často si při tom najednou vzpomenete, co ještě se chcete dozvědět, který detail je třeba prozkoumat nebo co vám chybí k pochopení celkového obrazu. Pokud chcete, vrhněte se na to rovnou anebo si to poznamenejte a věnujte se tomu, až budete mít chvíli čas věnovat se jen učení.
  Takže hodně studijních úspěchů.

pátek 19. března 2010

Deepak Chopra: Jak získat ideální váhu

  Spousta lidí se snaží zhubnout, někdo i přibrat. Moderní postupy radí to a ono a častokrát dlouhodobě nefungují. Deepak Chopra zkušený lékař a popularizátor spiritualismu přináší na hubnutí úplně nový pohled. Tisíce let stará moudrost indické medicíny nabízí nové postupy, které primárně nezahrnují tělocvik ani diety, ale přináší úplně nové pojetí stravování a péče o vlastní tělo. Kniha přináší rady nejen jak zhubnout, ale zejména jak se cítit skvěle. Cílem je být plní energie a pohody, což zahrnuje nejen ideální hmotnost, ale i dobré zdraví.

  Na rozdíl od postupů západní medicíny, která se snaží všechno změřit a popsat a poté nasadit léčbu pro daný typ problému, indická Ájurvéda se snaží nejprve poznat člověka a přistupuje k léčbě individuálním způsobem. Ani ideální váha není proto u každého stejná. Měřítkem správné váhy není pro Indy poměř váhy a výšky, ale zda se člověk ve svém těle cítí dobře.
  Deepak Chopra nabízí několik rad, jak dosáhnout takové pocitu spokojenosti vůči svému tělu. Poukazuje zejména na nový rozměr stravy a tím jsme my lidé. Určitě jste někdy slyšeli, že něco je zdravé, a po pár letech se přišlo na to, že tomu tak úplně není. Principy této knihy ale tvrdí, že sem vstupuje ještě jeden faktor, a tím jsme My. Když máme z jídla radost, je to pro tělo daleko větší přínos, než když máme k jídlu odpor. Jde tu o spojení těla a mysli - zdravého jídla a příjemného pocitu při jezení. Jak si můžeme myslet, že potrestáním těla drastickou dietou a odpíráním si toho, na co máme chuť, se můžeme nakonec cítit lépe?
  Jak získat ideální váhu naopak učí spolupracovat při jídle se signály našeho těla. Kniha považuje za nejdůležitější naučit se rozeznávat úroveň svého hladu, vhodnou dobu k jídlu i jaká strava je pro nás v daný den nejvhodnější.
  Ájurvéda, což znamená "věda života", přikládá velkou váhu i pozornosti, kterou jídlu věnujeme. V naší době získal oblibu rychlý oběd, fast foody, něco sezobnout a běžet, ale to je přesně to, co může způsobovat naše problémy. Věnujme jídlu trochu pozornosti. Vnímejme, co jíme. Vnímejme, že jíme, že jídlo má chutě, vůně, a co dobrého našemu tělu přináší. Indická tradice vyžaduje mnohem větší zapojení mysli do procesu jedění i trávení, a já radím to vyzkoušet.
  Chuť jako důležitá vlastnost jídla je v knize několikrát vyzdvihována. Jídla máme přijímat vyvážené co do složení, ale i co se chuti týče. Ájurvéda rozlišuje 6 chutí a každá má určitý vliv na naše tělo. Proto doporučuje během dne přijímat jídla a nápoje všech šesti chutí, to je hořké, sladké, kyselé, slané, pálivé a svíravé. Tu poslední přisuzuje například hruškám nebo čočce.
  Abych to shrnul, tak pozornost při jídle, složení jídla i rozpoznávání signálů svého těla má vliv na základní síly Ájurvédské tradice, které musí být v rovnováze. Kniha bude skvělým rádcem, těm kteří se necítí ve svém těle dobře, i těm, kteří by se chtěli něco dozvědět o indické medicíně.
  Chcete-li se cítit svěží a plní energie, chcete-li začít cvičit, chcete-li zhubnout a dopřát svému tělu to nejlepší, může jen doporučit čtení Jak získat ideální váhu od Deepaka Chopry.

pondělí 15. března 2010

O původu štěstí

  Člověk je šťastný, mimo jiné, pokud dělá něco, co ho baví nebo co se mu líbí, anebo pokud to dostává od okolí. Je proto až s podivem kolik energie věnujeme tomu, co zlého se nám za den přihodilo, a jak málo vzpomínáme na to dobré. Jen si vzpomeňte kolik minut ne-li hodin jste hořekovali nad paní, jež do vás drkla v obchodě, nebo nad číšníkem, jenž přinesl špatné jídlo.
Proto vám radím věnovat denně několik minut poděkování za to dobré, co jste prožili.   Můžou to být drobnosti jako oběd, který vám chutnal, milá úřednice v bance. Větší věci jako jednička vašeho syna nebo nečekaný telefonát od známého či dokonce takové skvělé zážitky jako pochvala od šéfa nebo že jste si konečně navoskovali auto.
  Čím vícekrát denně si budete děkovat tím lépe. Pro začátek bych určitě doporučil poděkovat za prožitý den minutku dvě před spaním, abyste usínali šťastní, a mohli se tak těšit na další ráno.

neděle 14. března 2010

O původu zloby

  Mnoho lidí se vzteká, protože mají o něčem nějakou představu a tuto představu jim někdo narušil. (Jak má být uklizeno, Co se má obléci v chladném počasí, Kdy se odjíždí na výlet ...).
  KAŽDÝ JSME JINÝ. Respektujme se vzájemně! Proč se hádat s těmi, které milujeme, jen kvůli názoru?
  Člověk se kterým se chceme hádat, často ani nezná motiv naší zloby, neví, kterou naší představu narušil. Jak už se psalo ve článku Ten mě tak.., pouze my sami se umíme rozzlobit a nikdy jiný není příčinou naší zloby. Zeptejme se tedy sami sebe: „Opravdu se chceme zlobit“?

Robin S. Sharma: Mnich, který prodal své Ferrari

Obálka Mnicha, který prodal své Ferrari  Další výborná kniha, která ukazuje, jak je důležité převzít zodpovědnost za svůj život, a která zároveň nabízí několik technik, jejichž praktikováním můžete dokonale pozměnit svůj život k lepšímu. Kniha vypráví příběh Julian Mantla, úspěšného právníka, kterého však ničí neustálá posedlost prací stejně jako nezřízené večírky. Když poté dostane infarkt přímo v soudní síni rozhodne se, že je čas se změnit. Po letech se znovu objeví jako naprosto nový člověk a začne vyprávět svůj příběh.

  V jednoduchém podobenství odhalí veškerou podstatu šťastného života, jehož je sám důkazem. Julian po svém znovuzrození totiž oplývá obrovskou energií a elánem a zjevně si užívá života.

sobota 13. března 2010

Bál jsem a nic se nestalo

  Seděl na lavičce a blížil se velký černý hafan. Hned se začal bát, že po něm skočí. A kdyby neskočil, tak že mu začne škubat sešitem, který četl. Bál se tolik, že nedokázal číst, a bál se i odejít, aby ho pes nepronásledoval.
  A nejednou pes zašel do domu a ani se nepřiblížil.
  Když potom odešel, musel přejít ulici. Jelo po ní auto a on se bál, že ho srazí. Přemýšlel jestli má jít nebo počkat, jestli běžet nebo dojít až k přechodu.
  A auto mezitím zabočilo a ani k němu nedojelo.
  Kolikrát se asi bojíme a ty věci se vůbec nemají stát. Možná si řeknete: "Ale co kdyby?" Potom se ptám: "Proč není stejný počet "co kdyby" i pro kladné příležitosti - vyhraju v loterii, ta dívka mě pozve na večeři, někdo mi pomůže, něco dostanu, někdo se vyléčí?" Ha, že mám pravdu. Občas nás přepadne strach, že se stane něco zlého, ale málokdy nás přepadne radost, že se stane něco dobrého. Kde potom stojíme na vážkách stěstěny?

pondělí 8. března 2010

Ten mě tak ...

  Vycházím z metra a spěchám na autobus, který nevím, kdy přesně jede, když tu mě zastaví nějaký prodejce, jestli prý mám chvilku času. Rychle ho odbudu a on mě hlasem, jako by to bylo z jeho milosti, vyprovází: "Tak si tedy běžte."
  A já jsem najednou rozmrzelý a naštvaný. Jak si vůbec může dovolit se mnou takhle mluvit? Ten mě ale naštval. Ještě nějakou dobu to obracím v hlavě a přemýšlím o tom, co všechno mi ten člověk udělal. "Ten mě rozzlobil. Ten mě naštval. Ten mě ..."
  A najednou je mi to jasné. Není žádné "Ten mě ..", to já sám jsem se rozzlobil a já sám jsem se naštval. Ten člověk pouze přišel v nevhodnou dobu s nevhodnou otázkou. Ale já jsem přeci vůbec nemusel reagovat podrážděně. Navíc v době, kdy on už sháněl další oběť, koho oslovit, a na mě dávno zapomněl, já si v hlavě stále přehrával, jak mě to rozzlobilo, a co bych mohl příště udělat jinak, a všechny problémy z toho plynoucí padaly na hlavu toho nebohého prodejce. Ještě, že mě neujel autobus, za to bych ho určitě také učinil zodpovědným.
  Za své pocity a své rozmrzení si ale můžu jen já sám. Kdybych byl ve veselé náladě, tak by mě to možná rozesmálo, ale já spěchal na autobus a takhle to dopadlo. Uvědomil jsem si, že to já jsem se (nevědomě) rozhodl, že na to budu reagovat zlostí. A to by první krok, jak zas nabrat rovnováhu.
  Těžko budete opět získávat kontrolu nad svým životem, když za vaše rozzlobení je zodpovědný někdo jiný. Něco jiného ale je, když jste se rozzlobili vy sami. Potom je jednoduché říci, že to vlastně není potřeba, a vrátit se ke klidu, rozvaze, pohodě a veselí. Když jsem se mohl tak jednoduše rozzlobit, můžu se také snadno rozveselit.
  Zkuste to někdy a popřemýšlejte, kdo je zodpovědný za vaše pocity. Je to ten/ta/to nebo jsem to já. Pokud je to někdo jiný než vy, tak jste ztraceni a nemáte život pod kontrolou. Pokud jste to ale jen vy sami, pak je vše ve vašich rukou.
  Takže: "Já jsem se tak rozzlobil. A teď se zas rozveselím."

středa 3. března 2010

Deepak Chopra: Nesmrtelné tělo, nekonečná duše

  Pokud jste se někdy zamýšleli, zda lidé musí stárnout, zajímavou knihou na toto téma je Nesmrtelné tělo, nekonečná duše neboli kvantová teorie dlouhověkosti od známého fyzika a spiritualisty Deepaka Chopry.


  Všechny atomy v našem těle se vymění během asi 7 let. Jaktože dům jehož všechny cihly jsou vyměněny chátrá a stárne? Autor hledá odpovědi ve vědeckých teoriích i kulturách celého světa.
  V mnoha kapitolách studuje legendy o dlouhověkých lidech i národech a co měli společného. Zkoumá různé pohybové, meditační a duchovní praktiky, které by měli vést k dlouhověkosti. Dívá se na toto téma pohledem kvantové fyziky a nakonec připouští, že lidé nemusí stárnout.
  Deepak Chopra v knize také nabízí sérii cvičení, které mají napomoci dobrému zdraví a dlouhému věku.
  Ať už se o téma dlouhověkosti zajímáte nebo si jen chcete zlepšit či udržet vlastní zdraví, kniha pro vás bude přínosem.