sobota 13. března 2010

Bál jsem a nic se nestalo

  Seděl na lavičce a blížil se velký černý hafan. Hned se začal bát, že po něm skočí. A kdyby neskočil, tak že mu začne škubat sešitem, který četl. Bál se tolik, že nedokázal číst, a bál se i odejít, aby ho pes nepronásledoval.
  A nejednou pes zašel do domu a ani se nepřiblížil.
  Když potom odešel, musel přejít ulici. Jelo po ní auto a on se bál, že ho srazí. Přemýšlel jestli má jít nebo počkat, jestli běžet nebo dojít až k přechodu.
  A auto mezitím zabočilo a ani k němu nedojelo.
  Kolikrát se asi bojíme a ty věci se vůbec nemají stát. Možná si řeknete: "Ale co kdyby?" Potom se ptám: "Proč není stejný počet "co kdyby" i pro kladné příležitosti - vyhraju v loterii, ta dívka mě pozve na večeři, někdo mi pomůže, něco dostanu, někdo se vyléčí?" Ha, že mám pravdu. Občas nás přepadne strach, že se stane něco zlého, ale málokdy nás přepadne radost, že se stane něco dobrého. Kde potom stojíme na vážkách stěstěny?

Žádné komentáře:

Okomentovat