středa 1. prosince 2010

O čem nemluvím, to neexistuje.

  O čem nemluvím, to neexistuje! Na co nemyslím, to není! Co neprožívám, není!
  Začetli jste se někdy do knihy, že okolní svět přestal existovat? Mohlo se to stát při sledování filmu, možná jste nepostřehli, že celý stadión řve, pohlceni fanděním svému týmu. To, na co jste nemysleli, neexistovalo.

  Samozřejmě to jde i naopak. Když vám řeknu, nemyslete na svou ruku, je skoro nemožné ruku nevnímat. Když se snažíme na něco nemyslet, neustále o tom přemýšlíme. Myslet nebo chtít nemyslet je to samé, takže pokud toužíme nemyslet na nemoc, zlost, chudobu nebo další nepříjemnosti, vlastně o nich přemýšlíme neustále. Pokud chceme v životě skutečně prožívat opak, je třeba mluvit, myslet a prožívat, opak, tedy to co chceme. O čem přemýšlíme, to jediné existuje.

  Slyší elitní pilot rachot svého stroje nebo je plně soustředěn na výkon a nachází se jakoby v tichu? Když naopak vzpomínáme na nějakou starou křivdu, tlak se nám zvýší stejně jako tep, dlaně se sevřou v pěst a tělo se cítí, jako by se nám křivda děla právě teď. Jak je možné, že pokud jsme zamilovaní, přijde nám ledový vítr vhánící sníh do očí nádherný, zatímco stejný vítr proklínáme, když se jím prodíráme na těžkou pracovní šichtu. Pokud budeme, chtít najdeme další tisíce příkladů, že existuje jen to, o čem přemýšlíme, mluvíme a co prožíváme.

  Proto prožívejme každý okamžik jen to, co chceme. To jediné bude existovat.

Žádné komentáře:

Okomentovat