úterý 26. července 2011

Theodore Bryant: Sebedisciplinovaní za 10 dní (Self-Discipline in 10 Days)

  V našem životě se neustále rozhodujeme. Naneštěstí si toho ani často nejsme vědomi, a proto se zdá, že splnění svých snů nemáme ve vlastní moci. Ve skutečnosti je to ale tím, že vlastní snahu sabotujeme. Kniha Theodora Bryanta nám má pomoci dosáhnout opaku a své cíle si splnit.

  Kurz sebedisciplíny hned zpočátku odhaluje, že v našem podvědomí řádí několik různých sil, které si bohužel často odporují. Jednu z nich nazývá autor panem Hydem podle postavy ze známé knihy Roberta Louise Stevensona. Pan Hyde je hravý, kreativní, avšak nemá rád příkazy, a to ani od nás samotných. A tento askpekt naší osobnosti nás velmi často manipuluje, abychom lenošili, a maří naší snahu uspět. Pan Hyde je v tom sakra dobrý a zná spousty triků. Právě tyto triky nám kniha pomáhá odhalit a použít k našemu prospěchu.

  Těsně předtím, než se rozhodneme cokoli udělat, probíhá v naší mysli rokování, podobné zasedání parlamentu. Účastního se ho všechny prvky naší osobnosti, každý však přednáší hlas jinak silný. Největší sílu mají hlasy přednášené v přítomném čase. A tak zatímco mi říkáme: "Chtěl bych cvičit." Hyde v klidu hlasuje pro: "Díváme se na televizi." A než se nadějete, je vaše touha po krásném a zdravém těle utopena v závěrečných titulcích dokumentu o konských podkovách. A to jsme měli štěstí, neboť jsme si vůbec uvědomili, že nějaké hlasování probíhá. Často se naše vědomá mysl jen zmateně toulá a Hyde pak nemá skoro žádnou práci přesvědčit nás k nějaké zábavné, ale málo produktivní činnosti.

  Kniha vysvětluje, jak využít technik jako relaxace, vizualizace, odměňování, plánování, ale zejméná pozitivní sebemluvy v přítomném čase k tomu, abychom malými krůčky dosáhli velkých cílů. Pokud například ráno vedeme hlasovací souboj: "Vstáváme," versus "Ještě spíme," náš vědomý hlas nám umožní zvítězit, avšak Hyde rychle přejde do dalšího útoku. On to nemyslí špatně, chce nám dopřát radost a rozkoš, kterou spoustu věcí přináší. Obává se, že pokud se vydáme splnit si své sny, staneme se otroky rutiny, ztratíme svou svobodu a utopíme se v moři zodpovědností. Proto bude chytře podrývat naše snahy. Se sebedisciplínou si ale začneme vládnout sami podle své vůle, naše touhy se změní v činy a ty v úspěch.

  Jak začneme odhalovat Hydovy techniky a uspěveme ve více a více rozhodnutích, vybudujeme si sebevědomí a další kroky nám půjdou snadněji. Musíme však zůstat ve střehu. Pan Hyde má opravdu širokou zásobu triků. Jelikož nic není dokonalé, on dokáže na každé věci najít chybyčku, tu pak zveličí, aby ukázal, že naše snaha nemá smysl. "To se přeci nedá naučit z knihy," říká třeba. Jakmile jednou zapochybujeme, začne chytře spřádat důkazy, aby nás odradil ještě rychleji. Mozek, jak je dokonalý, si totiž najde důkaz pro cokoli, ať už je to pravda nebo ne. Pokud i tady selže, vytáhne pan Hyde z rukávu třeba poraženectví. Nebude zpochybňovat, že je to dobré, pouze poukáže, že ne pro nás. "Na to jsi příliš starý, mladý, široký, úzký ..," rád nám bude říkat. Nebo použije techniku útěku. "Stačí si to pouze přečíst, cvičení už neuděláme, ," navrhne třeba Hyde.

  To byl pouze krátký přehled příkladů ze záhadných zákoutí mozku, jež nám kurz sebedispiplíny může odhalit. Mě osobně několikrát pomohlo vyhrát důležité hlasování, prosté vyřčení mojí touhy jako akce v přítomném čase. Theodore však nabízí mnohem víc. Jedna kapitola odhaluje strachy, které brzdí v různé míře každého. Ukazuje, jak se strach maskuje za kladné vlastnosti jako starostlivost, nebo proč můžeme mít strach z úspěchu samotného. Další kapitola nabízí propracovaný návod, jak postupovat při plnění snů, přičemž samotná akce je jen třešničkou na dortu postaveném na rozhodnutí a přípravě. Potom už zůstává pouze malý prostor pro neúspěch.

  Přeji vám hodně stěstí, abyste získali Hyda na svou stranu, a zas o krůček pokročili ke splnění svých snů!

Žádné komentáře:

Okomentovat