úterý 31. července 2012

Buďme sobečtí a obohaťme životy druhých

V Kronikách o Drussovi, jedné ze svých knih, předkládá David Gemmell svým čtenářům příhodu, která otevřela oči jeho knižnímu hrdinovi. Já si myslím, že příběh o osobním obohacení by mohl inspirovat i vás.

Mnich pochybující o svých schopnostech se vypraví najít ducha ženy v nebezpečí, vstoupí do mysli dravého zvířete, válečníka i dobromyslného kapitána, aby pomohl k její záchraně, a když se vrátí do chrámu, opat se ho zeptá: „Jak se cítíš, chlapče?“
„Lépe než za celá léta, otče. Ta dívka je již v bezpečí. A já jsem obohatil její život.“
„Dva životy,“ opravil ho opat. „Obohatil jsi i svůj vlastní.“

čtvrtek 12. července 2012

Nejsem chytrý, jen se nevzdám, než najdu řešení

 Lidé mě někdy chválí a říkají, že jsem chytrý. Já ale vidím, že na tom nejsem nijak líp nebo hůř než ostatní. Můj trik tkví v tom, že se při hledání řešení nevzdávám. Jasně, někdy si dám pauzu, ale nakonec zkoumám jakoukoli záludnou věc tak dlouho, až to nějak vyřeším. Za ta léta se z toho stal tak silný zvyk, že spousta věcí se řeší skoro sama.
 V práci si mě cení, protože dokáži odhalit a vyřešit mnoho problémů, na kterých ostatní se svými schopnostmi selhali. Jsem proto snad chytřejší než oni? Ani náhodou. Málokdo si totiž všímá skutečnosti, že já trávím svým bádáním velmi mnoho času, daleko více, než kolik si mohou dovolit ostatní, a proto se zdá, že je pro ně problém neřešitelný, zatímco já, ho vyřešit dokážu, protože mám jednoduše víc času. A tak zatímco se ostatní věnují běžné práci, já hledám a řeším problémy. Díky tomu jsem poznal zákoutí své práce, která zůstaly ostatním utajeny, a proto řeším nové problémy ještě lehčeji, že se opět zdá, jako bych byl chytřejší něž moji kolegové. To, že by to mnozí z nich zvládli dříve nebo rychleji, se nehodnotí, jelikož jim na to taková chytrá řešení nezbývá čas.