sobota 1. prosince 2012

Pak přijde nějaký blbec, který to neví, a dokáže to!

Kdo věří, že to není možné, často neuspěje
Nedávno jsem byl na koncertě skvělého australského kytaristy, Tommyho Emmanuela. Když přišel na podium a začal hrát, spadla mi brada a další 2 hodiny jsem nechápal, jak dokáže tak úžasně hrát, a užíval jsem si vyjímečné hudební vystoupení. Tommy totiž dokáže zahrát věci, na které jiné kapely potřebují více než jednoho hudebníka. A za tyhle schopnosti vděčí štěstí, lépe řečeno nevědomosti.
Ještě než mu bylo deset, hrál Tommy s bratrem, který po něm chtěl, aby zprostředkoval všechny zvuky v pozadí a bráška mohl vyniknout vepředu. Poslouchali spolu nahrávky a Tommy se postupně učit zahrát to, co slyšel v rádiu. Poté, co po měsících práce dokázal zahrát svůj oblíbený nápěv, se dozvěděl, že píseň ve skutečnosti hrají muzikanti dva. Kdyby to býval věděl, možná by se nikdy nepokusil sám zahrát 2 melodie. 

Podobnou příhodu zažil slavný matematik George Dantzig. Jednoho rána se opozdil a dorazil pozdě na přednášku. Na tabuli byly  úkoly, tak si je opsal a jal řešit. Až když odevzdával svému učiteli řešení, dozvěděl se, že nešlo o úkol, ale o dosud nevyřešené problémy statistiky. To ale Dantzig nevěděl, a tak si myslel, že jde jen o obtížný úkol a nalezl řešení. 
A takových příkladů najdeme všude spoustu. Já sám jsem dlouho věřil, že pracovat s google mapami na webové stránce je obtížné, až jsem to jednou prostě zkusil, a zjistil jsem, že za hodinu se to dokážu naučit velmi dobře. 
Holt, některé věci jsou nemožné, než přijde nějaký blbec, který to neví, a dokáže to.

Foto: Lukyn.v

Žádné komentáře:

Okomentovat