pondělí 25. března 2013

Skutečnost není důležitá

Ošklivá nebo hezká O'Malleyho kachna
Nadávno jsme tu popisovali, jak naše zážitky ovlivňují tělesnou činnost a tedy i naše zdraví. Německý léčitel Clemens Kuby vysvětloval ve své přednášce, že i fiktivní zážitek nám může pomoci k vyléčení. My na inspirujícím rádi podporujeme svá tvrzení zkušeností, kterou sami můžete zažít, a dnes nám konečně došlo, že existuje spoustu příkladů, kdy tělo reaguje na něco, co se ale vůbec neděje.

Tak za prvé je to láska, teda ta jak ji chápou holywoodské snímky – spatříte přitažlivou osobu a hned vás zaplaví spoustu hormonů v čele s fenylethylaminem. Jenže, když se do někoho zamilujete, tak napříště stačí pouze vzpomínka a tělo začne produkovat hormony stejně intenzivně. Nepotřebuje s někým být nebo ho vidět, stačí si na něj/ní vzpomenout a dokážete zažívat pocity, jako byste svého milého právě objímali.
Tělesnou reakci vám může přivodit téměř cokoli. Když mezi regály ucítíte známou vůni, zažíváte pocit uvolnění, jako když babička pečívala bábovku. To samé vám navodí hrnek kávy, kterou jste popíjeli s dědou po návratu s horské túry. Já například se ještě teď osypu, když vidím plechovku, protože jí má mozek silně spojenou s posledním otvíráním, které mě stálo 5 stehů. Stačí pomyslet na ananas, kterýžto kompot jsem tehdy otvíral, a naskočí mi husí kůže.
Jestli tohle všechno dokážou vzpomínky, je potom možné, že nervové dráhy, které zachycují nějaká traumata nebo naše zklamání mohou ovlivňovat třeba funkci ledvin? Je možné, že svou minulost máme zakořeněnou v podvědomí tak silně, že od osudného okamžiku řídí práci některých buněk v našem těle, které by tak ale pracovat neměly? Já si myslím, že ano. A věřím Klemensovi, že proto, abychom zažehnali své bolístky, je užitečné takové vzpomínky přepsat. A mozku vůbec nezáleží na tom, že to už proběhlo, že to není pravda. Jde o to, že věří, že se to stalo jinak, že nervová spojení, která se vážou k dané události, už nám nezpůsobují zdravotní potíže. Nakonec ani tu pravdivou událost si nepamatujeme po pravdě, je totiž zatížená našimi tehdejšími znalostmi a očekáváními a v průběhu času jsme si přikreslili pár detailů a jiné pozapomněli.
Jestli vás tedy trápí, co se tehdy stalo, vytvořte si historii novou. Vaše tělo se vám odmění.

Foto: tifotter

Žádné komentáře:

Okomentovat