neděle 7. července 2013

Bůh ukrytý v jahodí

Košík s jahodami v jahodí
Vesmír s námi neustále promlouvá, otázkou je, zda jej posloucháme. Já si to opětovně uvědomil, když jsem vyrazil na rozžhavenou louku na samosběr jahod. Dozvěděl jsem se například, že:
  • Největší jahody je potřeba hledat, jsou většinou u země v stínu
  • Největší jahody ale nejsou vždy ty nejsladší
  • Kde už hledalo hodně lidí, je většinou jahod méně
  • Na plantáži je ale jahod dost pro všechny, kdo přijdou
  • Velkou a sladkou jahodu můžete najít i jasně viditelnou na kraji v místě, kde už prošly celé davy
A co že mi tím Vesmír toužil říci? Obyčejně to funguje tak, že si položíte otázku a jste otevření odpovědi, něco zažijete a to je zpráva pro vás. Díky tomu může stejná událost znamenat něco jiného pro celou řadu lidí. Já se ale při mém jahodovém poslání na nic neptal, přesto jsem si vyvodil takovýto závěr:

Na světě je dost pro všechny. Někdo se žene a otrhá celý keř, protože se bojí, že na něj jinak nezbyde, ale potom přijdou ještě další a najdou dost, aby byli spokojení. 
Vyplatí se trochu hledat. První jahůdka není vždy ta nejlepší. Nemusíme ale pokaždé ochutnat všechny jahody, když se zastavíme a uvědomíme si, co chceme, můžeme jít téměř najisto k naší ideální jahodě. 
Na světě je víc, než si myslíme. Jak jinak by bylo možné, že tu velkou šťavnatou jahodu jsem našel já a ne davy přede mnou. Je možné, že tam nebyla a zázračně dorostla, ale spíše ji neviděli, neboť jejich vnímání bylo v ten moment zaměřeno na něco jiného. 
Hlavním závěrem ale zůstává stále to samé. Pokud půjdeme s davem, budeme muset vynaložit hodně úsilí, abychom mezi otrhanými keři našli šťavnatou jahodu. Půjdeme-li svou vlastní cestou, najdeme nejkrásnější jahodu i tam, kde hledali i všichni ostatní. Většinou ale vyrazíte někam, kam se ostatní zrovna moc nepouštějí. Hlavně ale půjdete za svým srdcem, harmonicky a vlastním tempem. To je cesta, jak být šťastný.

Táhne-li nás srdce s davem, hrňme se do první řady. Říká-li nám ale, ať uděláme něco neobvyklého, můžeme se toho bát, ale srdce pro nás chce vždy to nejlepší. Jediné, co se musíme naučit je rozpoznat jeho hlas a potom ho odvážně uposlechnout.

Žádné komentáře:

Okomentovat