čtvrtek 1. srpna 2013

Fast food, fast mind aneb chci všechno hned

Dívka u silnice s rychle jedoucími auty
Život si od nás žádá stále víc. Musíme jednat rychleji, abychom stihli všechny trendy a nezůstali pozadu. To platí v práci, zábavě, jídle ale i ve smýšlení. Fast kultura se na náš hrne obrovskou rychlostí a my se zoufale snažíme všechno poznat a pochopit, jenže ... ono to nejde.
Podporuje to ale mnoho moderních produktů - anglicky za 2 týdny, dieta za 5 dní, kurz, který změní vás život přes noc. Možná jste něco z toho vyzkoušeli. Ze začátku to vypadalo super, ale po čase se kouzlo vytratilo a trvalé výsledky se, překvapivě, nedostavily.
Naše touha mít vše hned, vlastně stála i za naším neúspěchem. Než vám vysvětlím, proč tomu tak je, pojďme se podívat na ideální situaci - máme všechno hned. Přejeme si například ideálního partnera, a najednou klepe na dveře dokonalý človíček. Bez čekání vyplní všechna naše přání na počkání. Cokoli si umaneme, je naše a my můžeme jen sedět a nemusíme nic dělat. Přestává nás to bavit a chceme něco jiného. Jenže to se taky splní hned. Chceme další a hle, stojí nám to u nosu. Žádný pocit dobře odvedené práce, žádné nadšení, že jsme po mnoha chybách a neúspěších konečně něčeho dosáhli. 
Jak říká Mihaly Csikszentmihalyi ve své knize "O štěstí a smyslu života" - lidi naplňuje, když úkol před kterým stojí je tak akorát náročný, aby nás motivoval k úsilí, ale zase ne příliš obtížný, aby se nám zdál nemožný. Nad takovou prací jsme schopni strávit celé hodiny a dni u vytržení, jelikož pokroky jsou doslova hmatatelné.
Baví nás, když je úkol akorát obtížný, aby nás motivoval, ale zároveň se nezdál nemožný.

Zvyk si v podvědomí ukotvíme za 20-40 dní

Kolikrát jste četli knihu/dělali kurz, který měl změnit váš život. Dostali jste nějaký praktický úkol, možná jste i zkusili jednu dvě věci, ale hned jste pokračovali ve čtení, abyste se už dozvěděli, co že je ta kouzelná formule ke štěstí. A to je ta chyba. Každou novou myšlenku bylo totiž třeba praktikovat 3-6 týdnů, zažít ji a vnést do vlastního života. Den nebo dva nestačí, protože náš chrabrý ochránce starých návyků - mozek - se jen usmívá, podřimuje a říká: "Jen ať si zkouší ty nové věci. Dělají mu radost. Předělávat naše základní nastavení, které tu máme už tolik let, ale nebudeme. Žádnou z těch novinek do našeho života nezařadíme." 
A tak nám po týdnu selhala další dieta. Po dvou opadlo nadšení pro angličtinu a zmizelo i odhodlání cvičit, vždyť dívat se na telku, tak jako doposud, je přeci mnohem lepší. 
Proto někdy méně znamená více. Dělejte věci pomaleji. Zažijte je. Najděte na nich to krásné a zajímavé, protože mozek se začne bránit a bude se snažit ochránit již naučené (často neužitečné programy). Je tolik zajímavých věcí, ale ukotvěte nejprve do svého podvědomí jednu, a pak pokračujte s další. Je to lepší, než nastudovat tisíc různých technik a neaplikovat ani jednu. Udělat to do hloubky je ta správná cesta, jak to udělat pořádně. 

A cest je mnoho. Brian Johnson shrnul znalosti stovek inspirujících lidí do krátkých výpisek nazvaných Philosopher's notes (pouze v angličtině a je jich tolik, abyste nemuseli žádnou zkusit, ale číst dál, abyste konečně pochopili, ale nezažili a nepřijali za zvyk, vše co je potřeba ke štěstí) a vy tak nemusíte číst stovky knih, ale získáte moudrost za jediný večer. Pak, jak je popsáno výše, je potřeba některé z nich nasadit do svého života.

Každodenní povinnosti

Zásady pomalého jednání platí i pro každodenní činnosti jako třeba žehlení. Myslíte-li si, že když rychle zvládnete vyžehlit, že pak vás čekají jen samé příjemné věci. Se skřípěním zubů se tedy pustíte do díla, Když skončíte vyrazíte naštvaní na večeři s kamarády a i ta vás zklame. Jestli už musíte něco dělat, dělejte to naplno. Jezděte žehličkou po prádle, jak kdybyste seděli v kokpitu závodního vozu, radujte se, že prádlo se srovnává, puky vyostřují a bude radost vzít si to pak na sebe. Ono to žehlení nebude trvat o mnoho déle, bude ale mnohem zábavnější. Nebo ho odbyjte a můžete se radovat potom. Kdo ale ví, jestli nepřijdou na řadu další povinnosti.
Radujte se z toho, co děláte. Blbněte. Ono to nebude trvat o mnoho déle. Bude to ale rozhodně zábavnější. 

Foto: Zohar Manor-Abel

Žádné komentáře:

Okomentovat