pondělí 28. července 2014

Recept na spokojený život

Víno a ovoce
Ve všech koutech světa, nezávisle na životních podmínkách najdeme lidi, kteří jsou spokojení i jejich protějšky. Životní štěstí zjevně nezávisí na tom, co máme a kde žijeme. Jde zejména o to, jak přistupujeme k životu. A to má jednu obrovskou výhodu ... spokojenost a štěstí se dá naučit.
Jeden hezký Budhův citát říká, že meditace mu nic nepřinesla, zbavila ho ale zloby, napětí, úzkosti, nejistoty a strachů. A právě tyto překážky nás často oddělují od štěstí, jsou to naše vlastní hradby, kterými se bráníme spokojenosti. Pojďme se podívat, co vypustit, ze svého života, aby se do něj vešlo více radosti.

Chtít všechno hned

Občas po něčem zatoužíme a hned to chceme. Snažíme se a ženeme se za jediným cílem, ale jsme často zklamaní, protože to ještě není ono. Jenže ono to to pravé ani nikdy nebude. Jakmile cíle dosáhneme, budeme spokojení chvilku, než se stane okoukaným a obyčejným. 
Klíčem ke spokojenosti v tomto případě není střemhlavý let ke konečnému cíli, ale vychutnávání si drobných krůčků na cestě. Učíme-li se třeba hrát na hudební nástroj, oslavujme každý tón, který zvládneme, každý akord, přechod, nový rytmus, pasáž, oslavujme pokaždé, když zahrajeme něco popáté, bez chyby, lépe než včera, alespoň tak jako včera, s novým nádech, nápadem, stylem. 

Pojmenovávání věcí

Dost to souvisí s předchozím bodem a tím, že to, co už umíme nebo máme, nás brzy omrzí. Chtěli jsme nové auto, ale po roce, už je běžné a okoukané. Soused má lepší, v kopcích není tak silné, jak jsme si mysleli, a teď spíš toužíme vzít ho na závodní okruh. Co myslíte, po stém projetí závodu, to bude zas jen obyčejná závodní trať a ne ten obávaný okruh, který stálo za to zdolat. V mysli pro to máme jedno jméno - závodiště. 
Stejně tak jsme pojmenovali práci, manželku či manžela, děti, jídlo, byt a spoustu věcí v našem životě. Díky pojmenování se už nemusíme zajímat, že manželka má nové vlasy nebo opět narozeniny. Je to přeci manželka, zakategorizováno, hotovo. 
Jakmile věci pojmenujeme, přestáváme se zajímat o jejich detaily, jak se mění, co nového nám můžou přinést. Lékem je odložit pojmenování, zažité soudy, které nám mysl připravila do zásoby, abychom se o realitu už nemuseli starat, a zjistit, jaký svět opravdu je. Zkuste zažít s něčím prostým, jako je třeba sklenice vody.

Reakce na reakci

V životě zažijeme spoustu nepříjemných věcí. Spálíme se od sluníčka, kamarád nás zradí, někdo nám odře auto, ztratíme klíče, naši milí odejdou. To jsou věci, kterým se nevyhneme. Jenže tím to často začíná a ne končí. Naše bolest začne generovat další a další reakce, které nás způsobují další utrpení. Zkoumáme alternativní minulosti a budoucnosti, zatímco skutečný život, který přináší nové příležitosti, lekce a možnosti nápravy, míjíme bez povšimnutí. 
Budhisté to nazývají první a druhou šipkou. Jednu ránu dostaneme od života (a že je ukazatel cesty či snad lekce si povíme v jiném článku), ale další na sebe sypeme sami. Kolikrát se ani nic zlého nestane a my se cítíme nepříjemně. Pochválí-li nás někdo nečekaně, můžeme začít přemýšlet, co za to bude chtít, nebo o jeho komplimentu pochybujeme a opět se začneme trápit. 
Abychom se vyléčili z tohoto sebetrýznění, učme se nereagovat podrážděním, zlobou a podobně na nepříjemnosti, které nám život přichystá. Zpočátku se je naučme alespoň rozpoznávat, potom, ikdyž nás zlost přepadne, zluboka se nadýchněme, postavme se vzpřímeně a zkusme reagovat jinak. Časem zjistíme, že si umíme života užívat, aniž bychom na něj reagovali s podrážděním či podezřením.

Teď jsme si představili, tři návyky, kterých se, pokud hledáme spokojený život, chceme zbavit. A nazávěr bychom do vínku mohli převzít něco, co se ke štěstí vyloženě hodí. Aneb pod heslem, jít vstříc štěstí, buďme optimističtí.

Pozitivní přístup

Jak se dozvíme v mnoha studiích i z vlastní zkušenosti, mozek si vybírá, co nám ukazuje (viz. Selektivní vnímání, Birkenbihlové síť a další.). Je to jednoduché, optimisté, kteří jsou zaměřeni na to pozitivní, dostávají od světa spoustu pozitivního a pesimisté, zas vidí, a to v úplně stejném světě, hlavně negativa. 
Kolikrát se dá změnit nálada z depresivní na ok nebo i pohodovou, jen tím, že se zastavíme a přestaneme v mysli omílat stejný problém pořád dokola v stále katastrofičtějších variantách.
Každý z nás dostane svůj příděl hezkých i krušných okamžiků a rozdíl je v tom, že optimisté se poučí a ještě za lekci poděkují, zatímco pesimisté, si takovou životní lekci zopakují a to častokrát jen ve své hlavě, neboť život sám je už nechal napokoji.

Samozřejmě, že tento seznam není ani zdaleka vyčerpávající, ale pro začátek stačí. Zkuste o něm popřemýšlet, zažijte si pár triků z tohoto článku a až budete chtít vědět více, prozkoumejte třeba následující:

Nenásilnou komunikaci or Marshalla Rosenberga
Budhův mozek, knihu od Ricka Hansona
Čtyři dohody od Miguela Ruize, které u nás hodně popularizuje Jaroslav Dušek

Foto: Robert S. Donovan

Žádné komentáře:

Okomentovat