pondělí 27. října 2014

Mozek

Neuronová síť
To co nosíme na krku, není jen nádoba na piliny, jak nám seriózně nebo ve srandě mohl někdo říci. Jde o jeden z nejúžasnějších orgánů ve známém vesmíru. Literatura osobního rozvoje je plná nápadů, jak mozek využít, ale někdy můžeme pochybovat, zda mozek má vůbec takovou moc. Jelikož jsem kdysi na téma mozku psal diplomovou práci, rád bych se s vámi podělil o znalosti, které o lidském mozku máme. A je to orgán vskutku úžasný a zatím neprozkoumaný.
Ve své diplomce jsem řešil, jak mozek simulovat - říká se tomu umělé neuronové sítě - a jak tuto sílu využít pro předpověď budoucího kurzu akcií. Tento náhled pod pokličku mozku stačil, abych zůstal s otevřenou pusou stát, když se mi odkryla síla, kterou mozek disponuje.
Umělé neuronové sítě vychází z práce pánů Warrena McCullocha a Waltera Pittse, kteří v roce 1943 zformulovali umělý model jednoho neuronu, tedy jedné výkonné mozkové buňky. Tahle jediná buňka toho moc nedokázala a v příštích letech se výzkum umělých neuronových sítí na dlouho zastavil, když bylo prokázáno, že taková buňka si neporadí s jednoduchou matematickou operací. Byla to pravda, ale stačilo spojit několik buněk a mozková síť neuronů to hravě zvládla a dokázala i mnohem víc. 
Celý systém trénování umělých neuronových sítí, aby správně odhadli zítřejší kurz akcie, spočívá v hledání minima. Lze si představit tak, že máme rozlehlé pohoří a vhodíte do něj míček. Jak horami otřásáte, míček poskakuje, až jednou spadne do údolí, které je tak hluboké, že už z něj nevyskočí. Při nastavení sítě tak, že míček v horách zůstává na svém místě, máte ideálně natrénovanou sít, která skvěle reaguje na vámi zadaný úkol. Zdá se to možná prosté, jenže v reálných problémech nemáte tří rozměrné hory, ale pohoří z říše těchto mozků má tisíce i milióny rozměrů. 
Při mé práci jsem objevil, že obyčejná síť s desítkou neuronů, jaké vymysleli před 70 lety američtí vědci, dokáže předpovídat lépe než podobně složitý matematický model. Nebylo to ideální, ale poměrně slušný výsledek na pár buněk a jejich spojení ve třech vrstvách.
Pro porovnání náš vlastní mozek má asi 100 miliard buněk a každá tisíce spojení v 6 vrstvách. Vědci dokonce odhadli, že výpočetní výkon jediného neuronu, který je v realitě daleko, daleko složitější jak ten McCulloch-Pittsův model, může být podobně schopný, jako nejlepší uměle vytvořená síť. Představte si tu sílu. Jedna mozková buňka dokáže to samé, co moderní systémy na rozpoznávání tvarů jako obličeje nebo rukopis, předpovídat pohyb cen akcií nebo řešit složité vědecké problémy. V našem mozku se tyhle úžasné počítače spojují do sítí, které jejich schopnosti násobí.  
Tenhle počítač vede celý nás život. Jak jsme rozházeli míčky po horách, určuje, jaký výstup nám naše vlastní neuronová síť dá v určitých situacích. A jestli si myslíte, že vaše úspěchy a neúspěchy jsou neměnné a váš život musí být takový, jako je právě teď, zamyslete se znovu a zatřeste pohořím vaší neuronové sítě. 
Jak na to vám poradí mnohé metody - Emoční rovnice Aleše Kaliny, Trhák Jirky Čmolíka, Buddhův mozek Ricka Hansona nebo nenásilná komunikace Marshalla Rosenberga


Žádné komentáře:

Okomentovat