čtvrtek 15. října 2015

Naše štestí závisí jen na tom, jak přemýšlíme.

Too many inputs
Svět není takový, jak vypadá. Svět je mnohem víc a my z něj vidíme a vnímáme jen malou část. Každou sekundu přijímá náš mozek miliony bitů informací, avšak do naší pozornosti se dostane jen nepatrná část z nich. Nevěříte. Zkuste si následující cvičení. 
Nazýváme to selektivním vnímáním nebo pozorností. Někdo tomu říká zvyk, naučené jednání, rituály, zatímco další skupina psychologů to označuje filtr pozornosti. V jednoduchosti to, na co zaostřujeme nejčastěji pozornost, to vnímáme a filtrujeme z okolního světa. Určitě znáte někoho, kdo je stále veselý, i ve chvílích, kdy se mu nedaří. Jak je možné, že jeden se hroutí a druhý je docela v klidu v úplně stejné situaci?

Koukněte se na následující video a zkuste spočítat kolikrát si bílý tým přehodí míč:


A všimli jste si opice, která prošla obrazem? Pokud ne, nezoufejte. Je to přesně to, o čem mluvím. Tolik jste se soustředili na přehazování, že jste si nevšimli ani takové podivnosti jako obrovská gorila. Na selektivní pozornost existují i další cvičení. O jednom takovém vypráví Tony Robbins v následujícím videu. Začíná v čase 2:05.


Já znám tento test pozornosti z kurzu Einsteinův faktor od Wina Wengera. Funguje to asi takto: Najděte si nějaké místo, kde je hodně barev. Může to být zahrada, dětšké hřiště nebo výloha obchodu. a snažte se, jak nejlépe umíte, zapomatovat si všechny věci jedné barvy, může to být třeba červená, které vidíte. Potom zavřete oči a zkuste si tyto červené objekty vybavit. Určitě si na hodně z nich vzpomenete. Stále mějte oči zavřené a zkuste si vybavit nějaké věci jiné barvy, na kterou jste se předtím nesoustředili - třeba zelené, modré nebo černé. Zjistíte, že si jim pamatujete mnohem méně. Jakmile ale znovu otevřete oči, bude na vás vykukovat spoustu předmětů této nové barvy, kterých jste si předtím nevšimli nebo jste je zapomněli. Vidíte to, na co se soustředíte.
"Nevidéme věci takové, jaké jsou, ale takové, jací jsme my."
Naše mysle pátrá po tom, na co se zaměřujeme. Pokud objevíme novou značku oblečení, najednou uvidíme více lidí, kteří ji nosí. Když se přestěhujeme, najednou začnou noviny být plné věcí o našem novém sousedství, bude se objevovat v televizi a lidé o něm začnou více mluvit. 
Proč vám to ale všechno říkám? Má to totiž jeden krásný důsledek. Nelíbí-li se vám něčo na vašem životě nebo chceme-li něco změnit, není třeba měnit svět, ale stačí změnit naše vnitřní hodnoty a to, na co se nejvíce soustředíme. Většino času pohlížíme na svět nevědomě a necháme své naučené zvyklosti vybírat, co předloží naší pozornosti. Máme ale možnost to změnit, díky soustředěné práci v usměrňování naší pozornosti. Jak to tedy uděláme:

  1. Přiznejte si co se vám nelíbí. Vůbec nemusíte hodnotit, jestli je to špatné nebo dobré.
  2. Snažte se zachytit, kdy na tyto nelibé věci myslíte a pochvalte se pokaždé, když si uvědomíte, že vaše myšlenky se zatoulaly k takové nelibosti. 
  3. Vytvořte si nový zvyk. Hrajte, že se umíte soustředit na věci, které se vám líbí, předstírejte, že se umíte chovat, jak si přejete. Zkoušejte to sami nebo s kamarády a kdykoli máte šanci, zkuste to i ve skutečném životě.
  4. Napoprvé to možná nevyjde. Ani napodruhé, ale zůstaňte soustředění na vytoužený výsledek a postupem času, pokud vytrváte, dostaví.
To je to tak jednoduché? Najít, přiznat si a změnit to soustředěním, pozorností, hravým a hraným předstíráním a nakonec to začít praktikovat ve skutečném životě? Ano, je. A funguje to pokaždé. Pokud bojujeme a nedaří se nám nový zvyk vytvořit, zřejmě existuje nějaký blok, starý strach nebo pocit, který svírá naši mysl a brání ji začít se soustředit na nové věci. K dispozici je spoustu technik, jak takové zatvrdlé energie uvolnit, ale dobrou zprávou je, že jakmile se zasoustředíte na touhu řešit takový problém, vždycky najdete cestu. Jediné, co to od vás bude vyžadovat, bude trochu obtížný krůček z vaší komfortní zóny. Bez toho to ale nejde. 

Náš mozek funguje jako takový filtr. Já tomu říkám myšlenkové brýle. Z toho vyplývá spoustu zajímavých věcí, jako že pravda je relativní, a že co si o nás ostatní myslí není ani tak o nás, jako o nich, ale tomu se můžeme věnovat v nějakém jiném článku. Ještě než se pro dnešek rozloučíme, podívejte se na tento hezký skeč o části mozku, která filtruje příchozí vjemy:


Mimochodem, neovlivnilo vás trochu, že jsem řekl, že to video je hezké nebo i to, že je na tomto blogu? Ano, naše zkušenost často odpovídá tomu, co jsme si o dané věci nebo člověku mysleli, tedy jaké jsme měli očekávání.
"Naše schopnost zpracovávat informace je kapacitně omezena o výběr informací, které budeme zkoumat je proces, který začíná v podvědomí dříve, než si vůbec něco uvědomíme. Mozek filtruje informace, které poté vědomě vnímáme."


Foto: hjus - podívejte se na obrázek, je tám příliš mnoho věcí, abyste je pojednou všechny postřehli

Žádné komentáře:

Okomentovat